NABÍZÍME

OTEVÍRACÍ DOBA

Zahradnictví u Kopřivů
Šebrov 105

tel: +420 725 914 686
podrobný kontakt

otevřeno každý den
od 8:00 do 18:00

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA

Vyhledávání

ŘEZANÉ KVĚTINY

ODBĚR NOVINEK

Pokud máte zájem získávat nejnovější informace z našeho zahradnictví přímo do Vašeho emailu, přihlaste se
k odběru novinek.

POSLEDNÍ ČLÁNKY

Změna otevírací doby v prosinci

Vánoční hvězdy

Tipy na vánoční dárky

Sesazované nádoby v zimním období

Kouzelné Vánoce v Šebrově 2019

V pondělí 28. října máme zavřeno

Na podzim je čas sázení ovocných stromků

KVĚTINY DO FIREM

KVĚTINY DO FIREM A KANCELÁŘÍ SEZÓNNÍ DEKORACE DO INTERIÉRŮ

ESHOP

Máte to daleko do zahradního centra ? Nakupujte u nás online v pohodlí Vašeho domova.

Středomořská flora

Termín Středomoří má většina z nás spojený s časem dovolených a s příjemnými zážitky z pobytu u moře. Čistě zeměpisně se tímto názvem označuje pobřeží kolem Středozemního moře.

Klimaticky se oblast nachází na rozhraní mírného a subtropického podnebného pásu. Typickým počasím pro tuto oblast je suché horké léto a mírná deštivá zima. Teploty poklesnou i pod bod mrazu, ale pouze málo a na krátkou dobu. V zimě i sněží, ale jde většinou o výjimku. Oblast je rozsáhlá s velkými klimatickými rozdíly. Průměrná teplota vzduchu i moře roste směrem k jihu a od západu k východu.

Druhová skladba rostlin a pěstovaných hospodářských plodin je výrazně odlišná od skladby, na kterou jsme zvyklí z naší země. Společné je pěstování obilí, zeleniny a ovoce mírného pásu (jablka, hrušně, meruňky, broskve a réva). Zelenina se pěstuje podstatně delší období roku, dnes nikoho nepřekvapí jahody a okurky v lednu s nálepkou „Země původu: Španělsko“. Pohádka o 12 měsíčkách a zlé maceše ztratila na aktuálnosti. Ve Španělsku a Itálii jsou oblasti, kde se pěstuje zelenina prakticky celoročně a zásobuje se odtud celá EU. Na jedné straně máme ovoce a zeleninu celý rok, ale na druhé straně brázdí evropské dálnice tisíce kamionů, zelenina je mnohdy i v BIO kvalitě, ale celý proces ekologický není. Je otázkou, zda ekologicky uvažující Středoevropan by neměl vitaminový deficit v zimě řešit konzumací v místě sklizenými jablky nebo kysaným zelím na úkor dovezených okurek a rajčat. Ale vše, co nám nabízí subtropická vegetace, nelze naší produkcí nahradit. Na řadě míst ve Středomoří se nachází produkční plochy mandarinek, citrusů, pomerančů a dalších citrusových plodů, rostou zde smokvoně, granátová jablka, avokádo, rohovník, khaki, skořicovník, kaktusy s jedlými plody. Neméně pestrá je i místní květena, stromy a keře. Osobně mě fascinuje obrovský sortiment neopadavých dřevin, které lze v této oblasti na zahradě s úspěchem pěstovat. Jak složité je pak vysvětlit zákazníkovi zahradnického centra, že keř, který viděl na Sicílii a nalezl si jej na internetu, lze sice dovézt, jara se však v našich podmínkách nedožije ani pod důkladnou pokrývkou. Diskuzi obvykle končím doporučením přesídlit do Středomoří.

Schopnost dřevin a květin přežít na daném stanovišti je důležitou vlastností, která nám pomůže při volbě druhu a kultivaru. Právě pro potřebu zahradníků je celá Evropa rozdělena do 10 teplotních zón a dalších podzón, Čechy jsou prakticky celé v zóně 5, Vysočina někde v zóně 4, jižně od Brna je zóna 6a. Centrální část Ruska je zóna 2 a 3 a Středomoří je zóna 9 a 10. Jak rozdílné jsou to světy, je nejlépe vidět při návštěvě školkařského velkoobchodu v Nizozemí, kde všechny krásné stromy a keře, které bychom chtěli v zahradnickém centru nabízet, jsou tabu, vyznačená klimatická odolnost je minimálně 8.

Vzhledem k tomu, že oblast je obydlena člověkem již od starověku, nejde o žádný izolant, je obtížné stanovit, co je původní a co je zavlečené. Z hlediska zahradnického tato otázka pozbývá smyslu, protože činnost milovníků rostlin a zahradníků je nejčastější příčinou rozšíření druhu do jiných teritorií nebo i světadílů. O tom, že původním stromem je olivovník, není třeba diskutovat, ale zajímavostí je, že notoricky známé aromatické zeleniny celer a kopr pochází také z východního Středomoří. Po zeměpisném úvodu je třeba obrátit pozornost konečně k rostlinám. Přednost budou mít ty, se kterými se setkáváme v našich zahradnických centrech. Mezi řezanými květy zaujímají významné místo větve akácie, česky asi nesprávně nazývané mimosa. Dováží se v zimě a v časném jaru. Větvičky jsou obalené chlupatými, kulovitými květy krásné žluté barvy, příjemně voní. Někdy se nabízí zakrslé formy zapěstované v květináči, umístěné v chladnu vydrží velmi dlouho kvést, v létě je třeba umístění venku na plném slunci, v září by měla skončit v zimní zahradě, kde na jaře vykvete. Porosty akácie pro tyto účely se pěstují na severu Apeninského a Balkánského poloostrova.

Na dovolené v Itálii obdivujeme rozkvetlé plochy levandulí, často doprovázené porosty tymiánu, mateřídoušky a šalvějí. Vyprahlé svahy plně vyhovují těmto bylinkám. Na podzim vyklíčí, během zimy a brzy na jaře vytvoří husté drny a během horkého a suchého léta se věnují kvetení a vytváření semen. Těmto aromatickým rostlinám zdejší podnebí mimořádně svědčí, není proto divu, že v okolí severoitalského města Albenga vznikly specializované zahradnické firmy produkující léčivé a aromatické rostliny pro celou EU. Jde o tvrdou globalizaci, protože nyní v předjaří nabízí tyto rostliny zahradnická centra v Šebrově, v Praze i v Londýně. Klimatickým podmínkám nelze konkurovat. Olivovník je typickým stromem Středomoří. Jde o mimořádně vitální strom, který roste i v nejnemožnějších podmínkách, sucho, kamenitá půda. I v těchto podmínkách se stromy dožívají až několika století. Mezi nejstarší stromy na planetě patří např. olivovníky vysazené v Gecemanských zahradách v Jeruzalémě. Jejich stáří bylo stanoveno fyzikálními metodami na 2 000 let. Olivovníky jsou běžně v zahradnických centrech nabízeny. Zapěstovaný keř nebo stromek je ozdobou terasy nebo balkonu. Kvete a dokonce plodí již jako mladý, lze jej dobře tvarovat, v létě vyžaduje plné slunce a minimální zálivku. V zimě místo s nižší teplotou, sucho a trochu světla. Luxusním řešením je temperovaná zimní zahrada.

Běžně jsou v zahradnických centrech nabízeny různé druhy citrusů. Jde nejčastěji o citróny nebo mandarinky. Méně často se objevuje kumquat, pomeranč, ojediněle grapefruit. Méně známý kumquat je snad nejméně náročný druh ze skupiny citrusů. Obvykle se prodává obalený množstvím oranžových „minimandarinek“. Jsou velmi dobré a konzumují se neloupané, velikost plodů je závislá na kondici rostliny a na bohatosti úrody, velikostí se podobá menší švestce. Pokud máme zimní zahradu nebo alespoň světlou a chladnou místnost pro přezimování, citrusový strom nebo keř by měl být jeho povinnou výbavou. Kvetoucí krásně voní a zrající plody jsou několikaměsíční ozdobou jinak nenáročné rostliny. Často se pěstují citrusy dopěstované ze semen získaných při konzumaci citrusového ovoce. Až na výjimky se nedočkáme plodů. Pěstované kultivary jsou vždy ušlechtilé odrůdy naroubované na speciálních podnožích.

Obdobné zacházení jako olivovník nebo citrusy vyžadují i další okrasné rostliny keře a stromky, které známe z letních dovolených. Velmi často pěstovaný jsou oleandr, vavřín nebo smokvoň. Popínavá Bougainvillea nebo mandevila dorůstají v Itálii do mnohametrových výšek. My jsme při pěstování závislí na průběhu léta a zejména možnostmi přezimování. Chráněné stanoviště na plném slunci po celé léto a chladné, světlé a bezmrazé prostory v zimě je to, co musíme rostlinám ze Středomoří poskytnout, aby alespoň vzdáleně připomínaly to, co jsme obdivovali na letní dovolené někde na jihu.

RNDr. František Kopřiva

(článek převzat ze Zpravodaje – léto 2012)