Mečíky – jak je správně pěstovat

Mečíky, nebo také gladioly, není třeba popisovat, patří totiž k notoricky známým květinám. Jde o hlíznaté rostliny, hlíza obvykle ve volné půdě nepřezimuje, je nutné ji uchovávat v bezmrazém prostoru. Pěstování mečíků je snadné a při dodržení jistých zásad nás úspěch nemine. Mezi tyto zásady patří zejména dobrý zdravotní stav hlíz, vhodné stanoviště, doba a způsob výsadby a ochrana proti třásněnkám.

Mečíky se rozmnožují vegetativně, nová hlíza vyrůstá ze staré, narůstají obvykle další menší hlízky a kolem nové hlízy se vyvíjí malé korálky – brut, který lze dopěstovat během další sezony do květu schopné velikosti. Pokud je výchozí hlíza nemocná, bakterióza, různé virózy, nemoc se šíří na potomky a sousední rostliny a v průběhu několika sezon máme naprosto nepoužitelnou směs zdegenerovaných rostlin. Ochrana proti takovému vývoji je pouze prevence. Nakupujeme hlízy v renomované prodejně, vyhněme se nákupu poškozených hlíz, moříme hlízy při výsadbě, střídáme stanoviště, na kterém mečíky pěstujeme a během vegetace odstraňujeme nemocné nebo špatně se vyvíjející rostliny. Pokud naše mečíky nás v létě již po několikáté zklamaly, bude asi jednodušší a levnější je zlikvidovat a začít s novými.

Mečíky potřebují pro svůj vývoj světlo, nehodí se stinné partie zahrady, nejlépe jim vyhovuje hlubší propustná zem. Nevhodné jsou těžké zamokřené půdy. Podobně jako tulipány nesnáší čerstvé hnojení organickými hnojivy, vhodné je NPK (minerální hnojivo s obsahem dusíku, fosforu a draslíku) nebo cererit v dávce doporučované výrobcem. Velmi důležitá je hloubka výsadby. Pokud hlízy zasadíme příliš mělko, rostliny se často vyvrací, květy se křiví nebo jinak poškodí. Dostatečná hloubka pro výsadbu je 10 cm, neuškodí ani 15 cm. Mečíky můžeme vysazovat dosti hustě, v řádku 15 cm a vzdálenost řádků postačí 20 cm. Během vegetace musíme rostliny občas okopat, zbavit záhon plevelu. Spon volíme nejlépe tak, aby ošetřování bylo co nejsnadnější. Ve velkovýrobě se mečíky v řádku vysazují i 5 cm od sebe a vzdálenost řad se řídí mechanizací, která je k dispozici. Sami používáme při výsadbě vzdálenost řad 120 cm, která umožňuje kultivaci běžným, malotraktorem neseným nářadím a postupná sklizeň květů je velmi snadná. Hlízy sázíme jednořádkovým sazečem do hloubky min. 15 cm velmi hustě, 15 až 20 ks na běžný metr řádku. Vyvracení rostlin se prakticky nevyskytuje, i když rostliny dorůstají až 120 cm.

Optimální doba pro výsadbu je polovina dubna. Pokud chceme sklízet květy postupně, můžeme dobu výsadby oddálit až do poloviny června. I v tomto období vysazené rostliny vykvetou a vytvoří nové květu schopné hlízy. Pokud nám nezáleží na nově vytvořených hlízách, můžeme mečíky vysazovat i v červenci. Květy sklízíme během října nebo dokonce v listopadu. Jsme samozřejmě závislí na počasí. V roce 2007 jsme sklízeli poslední květy začátkem prosince. Květy se při nízkých teplotách dobře vyvíjí, barvy jsou sytější než v létě. Takto pozdě vysazené hlízy však nevytvoří nové hlízy ani brut. Nejvážnější škůdce mečíků jsou třásněnky. Jejich přemnožení může znamenat absolutní neúspěch, nevytvoří se květy nebo se květy nerozvinou, jsou posáté, zahnívají, prostě konec. Poškození se nejdříve vyskytne na tmavých kultivarech, zejména na fialových a modrých odrůdách. Přemnožení závisí na řadě faktorů a ne každý rok je stejné. Prvním signálem nástupu třásněnek je výskyt světle zelených nebo žlutých teček na listech ještě v období před vytvořením květního stvolu. V této fázi lze ještě úspěšně zasáhnout postřikem. Použijeme jakýkoliv přípravek proti třásněnkám, postřik alespoň jednou opakujeme zhruba po týdnu, do postřiku přidáme kapku Jaru nebo jiného smáčedla, aby se netvořily kapky a hladké listy byly dokonale pokryty roztokem.

Jednodušší způsob likvidace třásněnek je cílené ošetření hlíz a moření před výsadbou. Pokud se třásněnky v porostu vyskytly, přezimují na šupinách, kterými jsou hlízy pokryty. Po sklizni hlízy vysušíme a zbavíme většiny šupin. Hlízy přezimujeme při nižších teplotách optimálně při 5 až 10 °C. Několik dní před výsadbou hlízy ponoříme do mořícího roztoku. Roztok připravíme naředěním prostředku proti třásněnkám a přidáme fungicid proti houbovitým chorobám. Hlízy je třeba v roztoku ponechat i několik hodin bez obav z poškození. Pokud pěstujeme mečíky v druzích, je výhodné hlízy nasypat do sáčků ze sítě např. od cibule, a hlízy moříme všechny najednou. Sáčky necháme okapat, osušit a co nejdříve hlízy vysadíme. Použité chemikálie nejsou žádné vitamíny, škodí třásněnkám i lidem, veškerou manipulaci i výsadbu je třeba provádět v rukavicích. Důležitým faktorem, který může ovlivnit náš úspěch, je velikost vysazovaných hlíz. Optimální pro vytvoření dlouhého, krásně tvarovaného stvolu je výsadba spíše menší hlízy o průměru do 2 cm. Při výsadbě velké nebo obří hlízy dojde vždy k vytvoření několika květů, ale podstatně menších. Vytvoří se několik nových květu schopných hlíz a množství brutu. Výsadba velkých hlíz je výhodná zejména při množení mečíků.

Mečíky jsou v době nakvétání ozdobou zahrady, ale jejich hlavní použití je k řezu. Květenství se sklízí v době, kdy první květ na stvolu je plně vybarven. Květy ve váze všechny postupně vykvetou, což při teplotách kolem 20 °C trvá asi 10 dnů. Uřezané nerozvité květenství lze udržet v chladírně po dobu 1 měsíce, aniž by se zkrátila jejich trvanlivost. Pokud květy nevyužijeme k řezu, musíme odkvetlá květenství z porostu odstranit. Případné vytvoření semeníku jde na úkor vývinu nové hlízy. Hlízy sklízíme v druhé polovině září. Pokud jsme experimentovali s dobou výsadby s cílem oddálit dobu kvetení, sklízíme později. Odstřihneme listy a hlízy necháme proschnout v bezmrazém, dobře větraném místě. Po vyschnutí se zbavíme zbytku staré hlízy a většiny krycích šupin. Očištěné hlízy přezimujeme při teplotách 5 až 10 °C.

Sortiment mečíků je obrovský. Barevná škála je téměř úplná, od bílé až po černou. Je obtížné najít barvu, která se u některé odrůdy nevyskytuje. Samozřejmostí jsou vícebarevné květy s různými oky nebo s jinak zabarveným okrajem. Odrůdy jsou variabilní, i co se týče tvaru a velikosti květu. Existují rané, pozdní i polopozdní odrůdy, což umožňuje také prodloužit dobu sklizně. Některé odrůdy mají silně zvlněný nebo zkadeřený okraj květu. U jiných jsou květní plátky lesklé a budí dojem voskovaného povrchu.

RNDr. František Kopřiva

Mečíky (ID209)

Mečíky (ID210)

Mečíky (ID211)

Mečíky (ID212)

Mečíky (ID213)

Mečíky (ID214)

Mečíky (ID215)

Mečíky (ID216)

Mečíky (ID217)

Mečíky (ID218)

Mečíky (ID219)

Mečíky (ID220)

Mečíky (ID221)

Mečíky (ID222)

Mečíky (ID223)

Mečíky (ID224)

Mečíky (ID225)

Mečíky (ID226)

Mečíky (ID227)

Mečíky (ID228)

Mečíky (ID229)