Dřeviny na živý plot

V nabídce našeho zahradnictví je celá řada dřevin, které se hodí na živý plot ohraničující pozemek, vytvoření zelené stěny, oddělení okrasné a užitkové zahrady aj. Výběr je opravdu veliký, a to nejen co se týče druhů, ale i velikostí. Mnoho dřevin si sami pěstujeme, a tak máme stále k dispozici dostatečné množství rostlin. Při rozhodování z jakých rostlin vysadit živý plot je nutné zvážit, zda by to měly být rostliny stálezelené nebo opadavé, do jaké výšky a jak rychle by měl plot narůst, jaké jsou podmínky na stanovišti (světlo, typ půdy, kryté či nekryté stanoviště aj.) Živé ploty ze stálezelených dřevin jsou velmi populární, protože i mimo vegetační dobu dávají zahradě soukromí a barevnost. Kromě jehličnanů sem patří i některé listnaté dřeviny, které jsou zelené i přes zimu. Avšak i opadavé dřeviny mají své kouzlo, dodávají zahradě na pestrosti, neboť se mění v každém ročním období. Z rostlin vhodných na živé ploty nabízíme:

Stálezelené dřeviny

• Thuja occidentalis ‘Smaragd’ – túje západní
• Thuja plicata – túje řasnatá
• Thuja occidentalis ‘Brabant’ – túje západní
• Buxus sempevirens – zimostráz
• Taxus baccata – tis červený
• Chamaecyparis – cypřišky
• Prunus laurocerasus – bobkovišeň
• Hedera helix – břečťan

Opadavé dřeviny

• Fagus sylvatica – buk lesní
• Carpinus betulus – habr
• Ligustrum vulgare – ptačí zob

Stálezelené dřeviny

Thuja occidentalis ‘Smaragd’ – túje západní

Kultivar ‘Smaragd’ je nejčastěji používanou tújí na živé ploty. Vzrůst této túje je úzce, stěsnaně a pravidelně kuželovitý. Neroste příliš rychle, bez zastřižení dorůstá výšky 3,5 – 6 m a šířky 1 – 1,8 m. Roční výškové přírůstky má 10 – 20 cm. Olistění je šupinovité, celoročně svěže leskle zelené, husté. Dobře snáší řez i větrnější polohy. Roste v každé trochu živné, písčito-hlinité půdě. Špatně snáší přísušky.

Thuja plicata – túje řasnatá

Rychle rostoucí túje, která najde své využití hlavně v stálezelených živých plotech, ale dá se použít i jako solitéra nebo do skupinových výsadeb. Volně rostoucí stromy mohou dosahovat gigantických rozměrů někdy až 30 m vysoké. Roční přírůstek může být i 50 cm, v živých plotech je nutné rostliny dvakrát ročně zastřihovat. Vyžaduje slunce s mírně kyselými, humózními půdami. Tvar volně rostoucí túje řasnaté je kuželovitý, jehlice jsou stále tmavě zelené.

Thuja occidentalis ‘Brabant’ – túje západní

Oblíbený rychle rostoucí zerav, který dorůstá do výšky 5 m. Dnešní využití má hlavně v živých plotech, ale dá se použít i jako solitéra nebo do skupinových výsadeb. Velmi dobře snáší znečištěné ovzduší a zasolené stanoviště u silnic. Vyžaduje mírně kyselé půdy se stanovištěm na slunci. Během pěstování v živých plotech je každoroční řez nutný. Nevýhodou této rychle rostoucí túje je zimní hnědé zbarvení.

Buxus sempevirens ‘Suffruticosa’ – zimostráz obecný

Stálezelený keř dorůstající výšky až 3 m. Listy jsou oválné, svrchu lesklé, tmavě zelené barvy. Snese slunce, polostín i hluboký stín. Pokud má na podzim dostatek sucha, dobře vyzraje a nenamrzá. Na příliš vlhkých půdách se mu nedaří. Velmi dobře snáší řez a je ideální na tvarování živých plotů a dalších různých tvarů. Pěstuje se v mnoha okrasných kultivarech. Tato rostlina je ideální na oddělení okrasné a užitkové zahrady. Jedinou nevýhodou zimostrázu je však pomalý růst.

Taxus baccata – tis červený

Je dvoudomý strom nebo keř. Koruna je vejčitá nebo nepravidelně kulovitá. Volně rostoucí rostliny dorůstá výšky 4 – 10 m a šířky 5 – 12 m. Jehlice má černozelené, dvouřadě rozčísnuté, čárkovité. Tis miluje středně vlhké, propustné, živnější, vápenaté půdy. Daří se mu i ale na chudších slabě kyselých stanovištích. Roční přírůstky 10 – 30 cm. Výhodou tisů je velmi dobré obrůstání, snáší velmi dobře řez i staršího dřeva. Existuje mnoho kultivarů, které se liší růstem, ale i barvou jehlic. Oblíbené jsou kultivary se zbarvením do žluta.

Chamaecyparis lawsoniana ‘Alumii’ – cypříšek Lawsonův

Tento cypříšek dorůstá až 15 m, ale dá se tvarovat řezem a udržet na výšce 2,5 – 3 m. Lístky má šupinovité, přitisklé, nápadně namodrale ojíněné. Roste v každé nepříliš suché, živné, písčitohlinité zahradní půdě. Snáší vápník.

Prunus laurocerasus – bobkovišeň

Patří mezi stálezelené listnaté dřeviny. Má podlouhlé, sytě až tmavě zelené lesklé kožovité listy. Bobkovišeň krásně kvete, květenství jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mnohdy se objevují i na podzim. Vyžaduje vlhkou, mírně kyselou půdu bohatou na živiny. Použití je především na živé ploty, ale dá se sázet jako solitéry. Je vhodnější do teplejších oblastí, při nepříznivé zimě konce větví namrzají, avšak rostlina velmi dobře obrůstá.

Hedera helix – břečťan

I když patří břečťan spíše mezi pnoucí dřeviny, dá se výborně použít i k vytvoření živého plotu. Potřebuje k tomu však oporu v podobě dřevěné nebo zděné konstrukce. Břečťan je stálezelená liána s příčepivými kořínky dorůstající výšky až přes 10 m. První dva roky roste pomalu, ale vytváří kompaktní kryt a je nenáročný na světlo, půdu i vláhu. Břečťan nemá rád přímý sluneční úpal. K vytvoření uceleného porostu stačí sázet rostliny ve vzdálenosti 2 m. Počítejte, že plot výšky 2 m kompletně poroste za 6 – 8 let.

Opadavé dřeviny

Ligustrum vulgare ‘Atrovirens’ – ptačí zob obecný poloopadavý

Vzrůst tohoto keře je vzpřímený, hustý, starší rostliny jsou rozvolněnější. Dorůstá výšky i šířky 3 – 4 m. Listy jsou i přes zimu zelené, podlouhle vejčité, 4 – 6 cm dlouhé, temně zelené, v zimě lehce nahnědlé. Květy bílé, v 8 cm dlouhých latách. Daří se mu na všech zahradních půdách, i vápenatých. Velmi dobře snáší řez, nejen proto se často používá na živé ploty.

Fagus sylvatica – buk lesní

Buk je ve střední Evropě nejdůležitějším lesním stromem. Prospívá v hlinitých, kamenitých půdách, které jsou dobře propustné, živné. I když je to strom vysoký až 35 m, jeho použití je všestranné a dá se tvarovat i do živých plotů. Listy jsou opadavé, avšak zůstávají na stromě přes celou zimu v suché podobě a opadávají až na jaře při rašení nových listů.

Carpinus betulus – habr

Habr je opadavá dřevina, která je schopna se dožít až 150 let. Listy jsou vejčité, dvakrát zubaté s nápadným žilnatěním, na podzim se zbarvují do žluta a zůstávají na větvích až do jara. Vyhovují mu půdy hluboké, humózní, se stanovištěm na slunci. V dnešní době má habr své zastoupení hlavně do živých plotů, protože výborně snáší řez. Řez se provádí nejlépe dvakrát do roka, poprvé brzo na jaře v únoru a podruhé v červnu. Pro neprůhledný živý plot se rostliny sadí od sebe 50 cm. Můžou se též sadit dvojřad do trojsponu, v tomto případě by měla být vzdálenost rostlin 70 cm a mezi řádky 50 cm.