Balkonové rostliny v závěsných květináčích

Okenní truhlík není jediné místo, kde lze s úspěchem pěstovat balkonové květiny. Pomineme‑li skutečnost, že řada těchto rostlin je použitelná i pro pěstování ve volné půdě, kde vytváří doslova koberce květů, lze mnohé s velkým úspěchem pěstovat v závěsných nádobách.

Závěsné nádoby jsou u nás na trhu již řadu let, přesto je pěstování v závěsu málo rozšířené. Důvodem bude asi tradice používání okenních truhlíků a to, že pěstování v závěsu je přece jen v našem horkém létě náročnější než pro zálivku obvykle přístupnější truhlík na balkoně nebo na parapetu okna. Zajímavé je, že např. v Anglii okenní truhlík v podstatě neznají a vše se pěstuje v různých závěsných koších. Jde opravdu nejčastěji o drátěné koše velkých průměrů, které jsou vystlány mechem a speciální papírovou vložkou s otvory pro rostliny. V létě jsou pak k vidění obrovské kvetoucí koule o průměru více jak metr na každém sloupě v každé vesnici. I když lze tyto koše zakoupit i u nás, metrové koule dosud nikde nevisí. Kromě tradice za to může i naše klima, které je přece jen sušší a teplejší.

U nás jsou nejčastěji používané plastové závěsné květináče různých barev a průměrů (10 až 35 cm). Pokud řešíme nákup těchto nádob, doporučuji nádoby většího průměru. Nepůsobí možná elegantně, ale větší objem substrátu rostlinám jednoznačně vyhovuje a vám pomůže zakrýt různé prohřešky v podobě občas zapomenuté zálivky nebo přihnojení. Malé závěsné nádoby jsou určeny pro některé drobné převislé rostliny nebo do interiéru pro převislé sukulenty apod. Pokaždé, kdy po neúspěšné přesvědčovací akci vysazuji zákazníkovi do 15 cm závěsu surfinii nebo verbenu, vím, že rostlina skončí někdy v červenci na kompostě. Není možné udržet v kondici po celou sezonu tyto na živiny a prostor náročné květiny v tak malé nádobě.

Přestože jsme si pořídili velký závěsný květináč, musíme mít při výsadbě na mysli, že pěstování je přece jen náročnější než v klasickém truhlíku. Tomu musí odpovídat kvalita substrátu a množství použitého zásobního hnojiva. Použijeme proto kvalitnější substrát, např. Floria pro balkonové rostliny, a správně stanovíme množství dlouhodobě působícího hnojiva. Odhadneme objem nádoby v litrech a na jeden litr substrátu přidáme 3 g hnojiva. Pro surfinie, muškáty a další žrouty živin můžeme přidat, naopak pro begonie, fuchsie a netýkavky toto hnojivo raději nepoužijeme. Živiny se z hnojiva uvolňují postupně po několik měsíců, ale míra uvolňování závisí na teplotě půdy. V horkém létě může dojít k přehřátí zeminy a k uvolnění takového množství živin, že některé choulostivější druhy by mohly zahynout. Až na vyjmenované „choulostivky“ ostatní pěstované druhy dávku 3 g na 1 litr substrátu zvládnou a je to znát na nárůstu a bohatosti kvetení. Přestože jsme použili dlouhodobě působící hnojivo, týden po výsadbě začneme s přihnojováním v zálivce. Vyhovuje Kristalon Start a později Plod a květ. Hnojivo v půdě eliminuje náš občasný výpadek v péči a reguluje koncentraci živin v půdě v závislosti na teplotě a podle skutečné potřeby rostlin.

Počet rostlin, které vysadíme do nádoby, závisí zejména na zvoleném druhu. Robustní rostliny jako např. surfinie vysazujeme po jedné nebo max. po dvou (to v případě, že chceme kombinovat dvě barvy). Drobnější sázíme tři (např. bacopa, diascia nebo lobelky). Výjimkou je výsadba směsi, kdy vytváříme kompozici i z mnoha druhů nebo odrůd. Takto sestavené směsi, zejména pokud jsou barevně laděny, působí velice krásně, ale v průběhu léta některé drobnější a choulostivější druhy hynou, nakonec vítězí ty nejbujnější.

Pro výsadbu nakoupíme zdravé, kompaktní, dobře zapěstované květiny. Pokud nemáme použitelnou zimní zahradu nebo skleník, nespěcháme a výsadbu naplánujeme někdy na počátek května. Po výsadbě zaléváme velmi opatrně, zejména při chladnějším počasí. Asi po 14 dnech rostliny zaštípneme, aby košatily. Zaštípnutí případně zopakujeme, kvetení se oddálí, ale naší prioritou musí být bohatě rozvětvené rostliny. Kromě zálivky a hnojení odstraňujeme v průběhu vegetace odkvetlé květy a poškozené listy. Některé druhy napadají mšice nebo molice. Z chorob se nejčastěji v pozdním létě vyskytuje padlí. V našem zahradnickém centru vám ochotně poradíme jak zasáhnout.

Hlavním problémem ošetřování osazené závěsné nádoby je pravidelná zálivka. Závlahu je možné samozřejmě plně automatizovat, zbudovat rozvod vody, kapkovou závlahu s řídící jednotkou a automaticky zalévat truhlíky a závěsy na celém domě i po zahradě. Řešení není až tak finančně náročné a dá se o něm uvažovat při větším počtu nádob a truhlíků v rámci řešení závlahy celé zahrady.

V horkém létě je pro urostlý závěs nezbytná každodenní zálivka, někteří naši zákazníci dokonce říkají ráno i večer. Po dvou parných dnech bez zálivky visí z květináče barevné seno a je pozoruhodné, že takto zdecimované rostliny po zalití obživnou a vegetují dál.

V posledních letech se na trhu objevily tzv. samozavlažovací truhlíky nebo závěsné nádoby. V podstatě jde o nádoby s dvojitým dnem, kde je možné vytvořit zásobu vody, která vzlíná nejčastěji pomocí knotů do substrátu. Pro parné léto je to velmi dobré řešení, které nám umožní pohodlněji zalévat a z každodenního zalévání se tato povinnost změní na zalévání jednou za dva až tři dny. Problém nastává, pokud jsou rostliny menší a vzlínání vody způsobuje trvalé přemokření substrátu. Rostliny chřadnou a později hynou. V červnu, zejména pokud se ochladí, jde o nejčastější zákaznický dotaz týkající se neúspěchu při pěstování balkonových květin. V tomto počátečním období je třeba zalévat opatrně bez využívání samozavlažovacího efektu. Podobný problém nastává i v létě při náhlém několikadenním ochlazení. Pokud je zásobní nádoba plná, nezbývá než vodu odstranit.

Co se týče sortimentu, lze s větším nebo menším úspěchem použít libovolnou balkonovou květinu. Je samozřejmé, že pokud osadíme závěs fuchsiemi nebo begoniemi, musí viset v polostínu. Pokud závěs se surfiniemi dostatečně hnojíme, pravidelně zaléváme a ochráníme proti padlí v druhé polovině léta, není výjimkou až dvoumetrový kvetoucí vodopád. Pro tento experiment se znamenitě hodí např. modrobílá odrůda Blue vein, která navíc příjemně voní. Na dva metry však musíme zapomenout, když občas necháme rostliny přeschnout.

Z nepřeberného množství druhů a odrůd bych chtěl upozornit na čtyři druhy, které nepatří mezi nejrozšířenější, přesto však by si zasloužily vyzkoušet.

Prvním z nich je vějířovka, exoticky se tvářící kráska, která obvykle nezklame a stojí za to ji vyzkoušet.

Dalším typem je Diascia (ostruhatka). Charakteristický květ s ostruhou je poměrně malý, ale na dobře zapěstované rostlině kvetou současně stovky, možná tisíce květů. K dispozici je škála barev od bílé až po červenou. Názvy některých odrůd přímo navozují barevný odstín: Coral pink, Apricot, Antique rose apod. Rostliny se velmi rychle vyvíjí, i bez zaštipování jsou košaté a doslova obalují závěsnou nádobu. Ve druhé polovině léta, kdy kvetení již slábne, je vhodné rostlinu radikálně sestřihnou a přihnojit. Začne obrůstat a znovu silně kvést. V podzimních měsících jsou jednotlivé barvy dokonce i výraznější.

Občas se v našich zahradnických centrech setkáme v nabídce s lobelkou, která má poněkud větší květ, obvykle je silně převislá, ale nepřehlédnutelný je rozdíl v ceně, která bývá i několikanásobně vyšší než sazenice obvykle nabízených lobelek. Nejedná se o omyl ani značkové zboží, ale narazili jste na vegetativně množené vytrvalé odrůdy převislých lobelek, které svou vitalitou a bujným růstem výrazně převyšují své levnější příbuzné. Není výjimkou, že závěs dorůstá metrové délky. Nejčastěji se pěstují odstíny v modré, ale jsou i bílé a růžové kultivary. Odrůdy jsou patentově chráněné a majitel odrůdy věnoval často hodně pozornosti i názvu odrůdy. Např. jedna z často pěstovaných odrůd se jmenuje“Laguna Sky blue“.

Poslední doporučovanou rostlinou je vitálka (Sanvitalia procumbens) a její vegetativně množená odrůda Aztek Gold. Není mezi celým sortimentem pěstovaných rostlin žádná s takovou vitalitou. Rychlý vývoj, neúnavné kvetení, obrovské množství krásně tvarovaných zlatožlutých kvítků, to jsou přednosti této květiny. Má neobyčejnou schopnost přežívat sucho. Doslova vysušená rostlina v závěsu po zalití oživne a za krátkou dobu je závěs opět v kondici. Dokonce by se zdálo, že tato terapie podporuje větvení a násadu květů. Jediné, co lze vitálce vytknout, je pouze žlutá barva květů. Její příbuzná jednoletá vitálka množená semeny se však vyskytuje i oranžová, je tedy předpoklad, že budou vyšlechtěny i odrůdy v jiném než zlatožlutém odstínu.

RNDr. František Kopřiva

Proutěný závěsný květináč - Anglie (ID175)

Kovový závěsný květináč obalený rašeliníkem - Anglie (ID176)

Kovový závěsný květináč vystlaný kokosovým obalem - Anglie (ID177)

Kovový závěsný květináč obalený rašeliníkem - Anglie (ID178)

Ostruhatka - Diascia (ID179)

Ostruhatka - Diascia (ID180)

Ostruhatka - Diascia (ID181)

Ostruhatka - Diascia (ID182)

Ostruhatka - Diascia (ID183)

Vitálka - Sanvitalia (ID184)

Vitálka - Sanvitalia (ID185)

Vějířovka - Scaevola (ID186)