OTEVÍRACÍ DOBA

Zahradnictví u Kopřivů
Šebrov 105

tel: +420 725 914 686
podrobný kontakt

otevřeno každý den
od 8:00 do 18:00

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA

Přidejte si nás na Facebook

Vyhledávání

ŘEZANÉ KVĚTINY

ODBĚR NOVINEK

Pokud máte zájem získávat nejnovější informace z našeho zahradnictví přímo do Vašeho emailu, přihlaste se
k odběru novinek
.

KVĚTINY DO FIREM

KVĚTINY DO FIREM A KANCELÁŘÍ SEZÓNNÍ DEKORACE DO INTERIÉRŮ

ESHOP

Máte to daleko do zahradního centra ? Nakupujte u nás online v pohodlí Vašeho domova.

Šebrovská zahradnická historie

Článek byl publikován ve Zpravodaji Sdružení zahradnických center.

Stávající členové Sdružení zahradnických center mají přes značné rozdíly ve velikosti, vybavení i v nabídce mnoho společného. Jedním ze společných aspektů je tradice. U každého z nás lze vystopovat návaznost na zahradnické řemeslo. V některých případech jsou majitelé přímo pokračovatelé tradičních zahradnických firem, které existují po několik generací v dané lokalitě, jindy je návaznost kostrbatější. V tomto článku se chceme zabývat příběhem jednoho ze zakladatelů sdružení – Zahradnictvím v Šebrově na Blanensku, jehož současný oficiální název je ZAHRADNICTVÍ U KOPŘIVŮ s.r.o. Majiteli společnosti jsou manželé Kopřivovi a jejich dva synové.

Údaje o dávných dobách před příchodem do Šebrova zjednodušíme konstatováním, že oba manželé pocházeli ze zahradnických rodů, v dětství (v padesátých letech) se na vlastní kůži seznámili s pojmy jako je znárodnění, národní správce, kolektivizace a občas byl některý z jejich rodičů doma postrádán z důvodu pobývání ve státním zařízení v okolí města Jáchymov. Přesto jim zůstala náklonnost ke květinám, chuť podnikat i v dobách, kdy podnikání bylo trestným činem a naštěstí pro další vývoj zdědili to, čemu se říká „zahradnický čich“.

V roce 1973 dokončil František II./dnešní majitel zahradnického centra/ úspěšně studium na vysoké škole.Po roční službě vlasti nastoupil na brněnské pracoviště „Úřadu pro normalizaci a měření“, kde se jako fyzik zabýval měřením teploty a tepla. Po pracovní době a rovněž o víkendech se spolu s přítelkyní Janou pokoušeli podnikat, samozřejmě v zahradničení. Navíc bylo třeba řešit i bydlení, neboť chata na zahradě byla opravdu provizorní řešení pouze do prvního sněhu. Rozhodli se proto pro bydlení někde v okolí Brna.

Mezi tradiční rodinné historky proto patří popis toho, co se událo někdy koncem května r.1975 na zahradě v Brně – Ořešíně. „Na mapě brněnského okolí jsme kružítkem vyznačili kružnici o poloměru 15 km od středu Brna a vypsali všechny vesnice na západě a severu, které padly do vyznačené výseče. Domácím úkolem z tohoto jednání bylo tyto obce navštívit a pokusit se koupit stavební parcelu nebo starý domek, kde bychom buď mohli stavět nebo opravovat. Asi v desáté obci, tedy v Šebrově, jsme byli úspěšní a koupili zde obojí.“

„V lednu r.1976 jsme se s původními majiteli dohodli na ceně a v podstatě celý rok sháněli peníze. Půjčit nebylo od koho, tak jsme se pustili do podnikání. Na zahradě u rodičů (jak na severu, tak na jihu) jsme celé léto seli a množili trvalky. Na jaře r.1977 jsme mohutně inzerovali v časopise Zahrádkář a následně vyřizovali došlé objednávky. Stali jsme se postrachem všech pošt od Svitav až po Brno. Během soboty a neděle jsme vybavili 200 až 300 zásilek, v pondělí jsme je rozvezli po okolních poštách. Obvykle jsme skládali 50 balíků, což pro osádku pošty znamenalo „obrovskou“ práci navíc. Chování obsluhy bylo často tak nepříjemné, že další návštěvu jsme plánovali až po pár týdnech. Popis všech našich aktivit by byl určitě ozdobou knihy „Dějiny podnikání v ČSSR“ nebo učebnice „Pravěk e-shopu“. Peníze jsme nakonec shromáždili a v srpnu r.1977 se mohli nastěhovat do Šebrova."

„Dům č.105, který dnes slouží jako technické zázemí zahradnického centra, jsme opravili, zahradu uzpůsobili našim plánům. Symbolické bylo i to, že při opravě fasády našeho domu, který v té době byl na samotném okraji zástavby, jsme odstraňovali reklamu zhotovenou za první republiky výrobním družstvem zabývajícím se chovem husí v Šebrově. Nečitelný obrázek husy a hospodyně doplňoval dobře čitelný text „Šebrovské husy do světa musí“. Dnes je na tomto místě reklama zahradnického centra. V roce 2008 jsme slavili 30 let podnikání v Šebrově a mohli jsme konstatovat, že díky našim aktivitám je Šebrov znám v Brně a okolí jako vesnice, kde je „to zahradnictví“ a na husy si vzpomenou opravdu jen pamětníci.“

„Hned na podzim r.1977 se na scéně objevil František III. Postavili jsme první skleník o rozměru 10×3 m a několik pařenišť. Skleník byl vytápěn naftou. Manželka Jana byla na mateřské, ve volných chvílích pracovala ve skleníku. Já jsem docházel do zaměstnání, k dispozici jsem byl tedy jen odpoledne a večer a malý František rostl jako z vody (ve skleníku). Když jsme v roce 2008, kdy jsme slavili 30 let firmy, přemýšleli, co bude symbolicky zvoleno jako počátek zahradnického podnikání v Šebrově, vzpomněli jsme si na událost začátkem března r.1978. Pracovnice ze sousedící drůbežárny se zastavily na zahradě a koupily si asi za 50 Kčs sazenice salátu. Naše zahrada začala vyrábět peníze, což činí „chválabohu“ až dosud.“

„Další vývoj byl překotný. Další skleníčky, pařeniště, rozšiřování sortimentu. Odbyt rostl, nestačili jsme pěstovat, v duchu tehdejších předpisů jsme podnikání dále rozvíjeli. Je nutné zdůraznit, že vedení obce nám nečinilo žádné problémy. Pokud osobně nepomohli, dávali alespoň najevo tichou podporu.“

„Na podzim 1989 jsme mohli konstatovat, že máme stabilizovanou zahradnickou výrobu a odbyt. Naše místní klientela se stále rozrůstala, většina květinek v okolí a zahrádkářské prodejny v Blansku a v Brně prodávaly zboží i od nás. Měli jsme prodejce v Brně na Zelném trhu, jezdili jsme s našimi výpěstky na trh do Svitav, Veverské Bitýšky a do Brna na Lesnou. V sezoně jsme zaměstnávali 6 pracovníků, samozřejmě na vedlejší pracovní poměr.“

„Podnikat naplno jsme tedy začali hned od ledna 1990. Postavili jsme skleník 9×15 m, počet pařeništních oken vzrostl na 350 ks, objevili se první stálí zaměstnanci…“

„Přes velká očekávání se objevovaly další a další komplikace. Na jedné straně se mluvilo o utahování opasků, lidé začali šetřit a nekupovali květiny. Přestaly jezdit autobusy a naše zákaznice z okolí se k nám pro sadbu nedostaly. Začal masivní dovoz květin z Holandska. Vrcholem byly dopady malé privatizace. Naši odběratelé v dražbách většinou neuspěli a noví majitelé dávali přednost pomerančům před petůniemi, holandskému zboží před domácí produkcí. Je nutné přiznat, že naše produkce mohla nabídnout výbornou cenu, ale s kvalitou silně zaostávala.“

„Usilovně jsme hledali východisko z nepříznivé situace. Rozšířili jsme pěstovaný sortiment, každý rok jsme uváděli do prodeje nové a nové druhy trvalek, balkonových a záhonových letniček. Začali jsme prodávat nakupovaný sortiment keřů a stromů, substráty, hnojiva a pesticidy. Řezané květiny jsme zavedli v roce 1993. Otevřeli jsme prodejny s naším sortimentem v Tišnově a v Blansku.“

„Opravdový zlom však nastal až v roce 1995. Jako jedny z prvních jsme dovezli řízky vegetativně množených petunií od japonské firmy Suntory. Prodejní potenciál této rostliny byl obrovský. Neskromně musím konstatovat, že jsme se šikovně svezli na obrovském zájmu o tyto balkonové květiny. Vystavovali jsme je na letní výstavě Flora 1995 a na jaře inzerovali odrůdu SHIHI PURPLE v časopisech Zahrádkář a Naše krásná zahrada. Zájem předčil očekávání, objevily se prostředky, mohli se stavět nové produkční plochy, rozšiřovat obchodní činnost…

Další vývoj zahradnického centra je pak již jiná kapitola.